Já se rouhám

Připadá mi, že se stmívá

V mojí duši častokrát

Tenhle pocit někdy mívám

Potom v pláči chci se smát

Kdo jsem a co chci se ptávám

sama v sobě neklid mám

S půlnocí já často vstávám

dlouho k ránu procitám

Sama před sebou se klaním

Sama sobě vysmívám

Hledám toho, kdo mě zraní

Vlastní city proklínám

Vstávám sama den co den

Prázdnější než dřív

Je snad tohle úděl žen co už dávno nevěří

Na lásku plnou nadějí a sázku na štěstí

Na život plný krásných neřestí

Šedý stín se ve mně střídá

Jsem ledová jak klíč

co svým touhám neotvírá

A zbyde vždy jen chtíč

Necítím se provinilá

Každým dnem se rouhám víc

Nevím čí je tohle vina

A proč zas svítí půlměsíc

Vstávám sama den co den

Prázdnější než dřív

Je snad tohle úděl žen co už dávno nevěří

na lásku plnou nadějí a sázku na štěstí

na život plný krásných neřestí

Vstávám sama den co den

Prázdnější než dřív

Je snad tohle úděl žen co už dávno nevěří

na lásku plnou nadějí a sázku na štěstí

na život plný krásných neřestí

La la la la la la oh oh ...