Jinačí znamení

Na náměstí,

kde sochy se klaní

teď s hodinou ranní

dva stíny se krčí.

Ještě je noc,

ještě chvíli tma schová

jejich sny, všechna slova

pro příští den.

Už po hlavních třídách život se valí

jak krev mladých milenců, již všechno si dali

A slečna zrozená ve znamení panna

se záludně usmívá, když před pátou zrána

uléhá v jinačím znamení.

A město se probouzí v mlžném oparu

na plátně tisknou se obrysy do tvaru

do tvaru Milenců, již sotva se znali,

a René Magritte štětcem je halí

do cárů látek z lhostejnosti.

A na zápěstí své znaménko krásy

ta dívka skryla, i když nechtěla asi

Dívka zrozená ve znamení panna

nemůže usnout před pátou zrána

nemůže v jinačím znamení.