Domanín

Překrásný jest Domanín, lázeňské to město

pod živůtkem místních děv kyne hebké těsto.

Nejen proto zvědavost divně se mnou cloumá

proč domorodec každičký vrávoravě bloumá?

Posléze má představivost dosáhla své meze

je třeba se podívati, kam ta banda leze

jaký kus to dávají dnes večer na sále

tiše beru za kliku a už stojím v lokále.

Je zde pěkná partička, oko se jim leskne

když pravidelně kartička o umakart pleskne.

Karbaníci nešetří souseda ni sebe

co naděláš, když tam venku tak příšerně zebe.

Černý žlábek pekelný v asfaltové sloji

co chvíli tam některý alkoholik stojí

figuru svou nahrbí, jak by cvičil jógu

v kanále hned zažbluňká jeho deset grogů.

Překrásný jest Domanín, i v tom nočním čase

čtyři z pěti štamgastů ječí jako prase.

Vesele si zpívají s energií divou,

ohavnostmi zpestřují stezku svojí křivou.

Opisují osmičky v bažinaté návsi

když vylezou, žabince mají plné kapsy.

Buďte rády, paňmámy, že ti chlapi smrdí

voňaví a střízliví jen od kurev se chodí!