Odsouzen

Sedí v cele sám a počítá čas

který ještě zbývá, než se rozední

myšlenky hlavou táhnou, jak havran oblohou

a venku za zdí žaláře svítá ráno poslední

rudá slunce zář věstí temný den

a mříží okenní kalná mlha proniká

sedí v cele sám hlavu v dlaních složenou

a slunce zatím čas neúprosně počítá

Duši svírá beznaděj a ďábel se raduje

když do myšlenek vniká úzkost smrtelná

a smrťák pařátem svým na zeď kobky maluje

jako kříže nad hroby, černé stíny mřížoví

Sedí v cele sám, chlad okovů nevnímá

náhle chodbou za dveřmi kroků zvuk se rozléhá

čas čekání vypršel a umíráček vyzvání

a na cestu poslední

smutný průvod vyráží

Posvěť se jméno tvé, modlitba zní

konec je nadějím, kdo to změní

na hradním nádvoří podivné lešení

a smrťák těší se

na věšení...