Píseň pro Nemesis

Mrazivou nocí v přísvitu hvězdném

když nad temnou plání oblaka táhnou

a chorály zemřelých roznáší vítr

svým ledovým dechem, co v páteři mrazí

já předlouhou cestou, z níž návratu není

sám vydal se nocí, jak lovící vlk

jdu po stopách mužů, hnán vášní temnou

a síla žádná mě nezastaví

Nemesis, ty víš, jak touha má pálí

já čekám až vyslyšíš modlitbu mou

Nemesis, teď prosím tě, dej mi svou sílu

ať duše má konečně už najde svůj klid

Pomsta má bude tak sladká, ó Nemesis

jen Ty znáš tu pravou chvíli

pomsta má bude tak sladká, ó Nemesis

čekám až přijde můj čas

Jsem mocný a chladný jak podzimní bouře

a uragán hněvu mi křídla svá dal

jen černý háv noci mou podobu skrývá

když krajinou letím jak zbloudilý šíp

teď znamení krve a milníky křížů

cestu mou vroubí za křiku vran

já povstalý z hrobu jdu po stopách vrahů svých

a s úsvitem vykonám vendettu svou

Vítězství zbraní mých přichází čas

a z dálky tvůj hlas mě volá

ocelí zazvoní píseň mé pomsty

a svítáním obzor už hoří

Pomsta má bude tak sladká, ó Nemesis

jen Ty znáš tu pravou chvíli

kdy ocel má udeří, a to jen jednou

a mrtvý se rozhostí klid

Pomsta má bude tak sladká, ó Nemesis

jen Ty znáš tu pravou chvíli

kdy ocel má udeří, a to jen jednou

už pomsty mé nadešel čas!