Knot

To je ten svět,

kde nechceš být,

planoucí květ,

všem z očí ční.

Svícen je pán,

a svíce paní,

ty jsi jen knot,

co se jim klaní.

Vlídný je dech,

když trochu chladí,

paní jde spát,

ten dech tě zmrazí.

Jak zlitý klaun,

se sirka motá,

s drsňákem tančí,

a nahlas volá …

Budiž jim přáno,

a světlo dáno,

zmírat jak psáno,

v zákonech jest!

Když tma je král,

a proud je vězeň,

romantik bdí,

a ty jsi buzen.

Jak zlitý klaun,

zas sirka tančí,

hlavička žhne,

a nahlas křičí …

Budiž jim přáno,

a světlo dáno,

zmírat jak psáno,

v zákonech jest!