Magdaléna 1+2

R. Ó Magdalena ó Magdalena.

1. Jednou takhle večeru

Hmi

šla Magda z tancovačky

Emi

a potkala příšeru,

jíž dala kopačky.

Magda se hned lekla,

Hmi

zavolala na boha,

Emi

před zrůdu poklekla.

Zrůda je mátoha.

R. Ó Magdalena ó Magdalena.

2. Setkání podivné.

Mátoha zděšena

na boha též kývne,

padá na kolena.

Po chvíli klečení

Magda zvedá oči

a voní pečení.

Zrůdu to zaskočí.

R. Ó Magdalena ó Magdalena.

3. Zrůda zaútočí

na Magdu nebohou,

ale bůh zakročí.

Staví zrůdu nohou.

Magda v obličeji

bílá jak měsíček

a z oka teče jí

pramínek slziček.

R. Ó Magdalena ó Magdalena.

4. Zrůdě je pokoj dán

a Magdě jakbysmet,

však bůh je uondán.

Jde si hrát hru na net.

Magda i s mátohou

uklidnili se zas.

Začli správnou nohou.

Šli domů, vždyť je mráz!

R. Ó Magdalena ó Magdalena.

5. A hned u hospody

zrůda je změněna

do lidské podoby,

s Magdou zasnoubena.

Magda se raduje.

Poznává jinocha.

Radostí tancuje.

Jinochem se kochá.

R. Ó Magdalena ó Magdalena.

6. Vejdou do hospody.

Magda v bílém šatu,

hoch v saku dle módy

však pajdá na patu.

Hospoda umlkla,

jen kroky ženicha,

žena, co poklekla,

jsou slyšet do ticha.

R. Ó Magdalena ó Magdalena.

7. Už je slyšet „ano“

od muže i ženy.

„Má spanilá panno,

tvé dny jsou sečteny.“

Tu manželský pár se

do země propadl

a už je po kráse,

už zájem opadl.

R2. Ó Magdalena nebohá Magdalena.

D. Bůh smuten nade lstí

umrlce, co se mstí,

pomalu usíná.

Hlavu dal do klína.

Tentokrát zlo zvítězilo

a na Zemi se hůř žilo.

R2. Ó Magdalena nebohá Magdalena.

M2

8. Jak víme z minula,

propadla se do pekla,

však neutonula,

jen hlava jí otekla.

Mátoha, umrlec,

čert nebo ďábel snad

dal hned Magdu na pec

a začal tancovat.

R2. Ó Magdalena nebohá Magdalena.