Holubí dante

Podívej, támhle sedí, oči má z korálků

už nás má, že jsme bledí čiší z nás na dálku

Vyvrká, jak čas krade, podkroví nechrání

předem jít nebo zadem - uslyšíš vrkání

Na střechách v háji antén holub má vidění

holubí je to dante s podivným uměním

Bude psát zprávy z římsy s holubí odvahou

že jsem ten, právě s kým si vyvrká nad Prahou

Týdně lhát, že jdeš z kina, v zádech mít vrkání

z lásky jít domů jinam, týdně víc bezbranní

holubí oči lesklé, holub nás v hrsti má

když nás má jako ve skle, proč tě dál objímám.