Nečekej už dál

1. Nečekej už marně dál,

kdy se jezdec objeví,

Kde skončila cesta má,

jen vítr a písek ví.

2. Vítr, kterej písek hnal,

jenom hvízdal, jen se smál

a já s ním se začal smát,

když můj kůň už nemoh dál.

R: Vítr a písek to ví,

já tvý jméno nevolal,

v očích písek, na rtech smích,

dál jsem se smál.

3. Vítr pouště směr mi vzal,

smál se i mýmu bloudění,

ten vítr písně bláznů hrál,

tvý slzy v písek promění.

R:

4. Nečekej už marně dál,

nevrátím se, už to víš,

kůň můj tajnou stezku znal,

do mraků se dívej výš.

5. Mrak podivnej uvidíš,

co se jezdci podobá,

píseň jezdců písečných,

s větrem hvízdám ty i já.