Příběh šílenýho hráče

Dmi A7 Dmi

Tam na pasece u lesa je kopa rozvalin

pár vohořelejch trámů, jinak kopřivy a blín

v noci tam slyšíš kytaru a divnej řev a pláč

Dmi A7 Dmi

nad ruinou na prach spálenou kvílí šílenej hráč

Byl to Bak

Tam kdysi knajpa stávala, snad někdo z vás ji znal

já tenkrát taky s kytarou jsem v šenku sedával

tam bylo vždycky pití dost a dobrý muziky

než přišel smutnej konec týhle lesní putyky

Byl to Bak

Když na jaře sníh odplaval a přijel první vlak

z něj divnej hobo vyskočil, měl kytaru a vak

oči mu peklem svítily, když do hospody vlez

a rázem bylo ticho, jenom v koutě zavyl pes

Byl to Raf

Co takhle trochu muziky - ten divous hovoří

a do strun ruku bachratou s rámusem zaboří

a prsty se mu rozběhly, jak myši hladový

tak začal děsnej večírek v tý chýši jedový

Byl to Bak

My sotva sme mu stačili, von jako blázen hrál

a jako šnelcug bez brzdy akordy fofroval

ta ruka mu jen svištěla jak namydlenej blesk

a ve vočích měl šílenej a nebezpečnej lesk

Byl to Bak

Hráli jsme třetí hodinu rychle jak vichřice

a leckterýmu hráčovi už klesla palice

jen tenhle ďábel kytarovej nepřestává hrát

až stala se ta strašná věc, co musela se stát

Byl to Bak

Když struny začnou praskat a my popadáme dech

a puchejře jak višně máme dávno na prstech

tu vozejvá se rachot, jak když padaj kameny

vod ruky se mu zablejskne, vyšlehnou plameny

Byl to Bak

My jenom voči valíme, jme v šoku drobátko

co s jedním chlapem udělá hořlavý trsátko

než barman z dveří vyletí, hasiče zavolá

jak táborák už celá krčma jasně plápolá

Byl to Bak

Už z vokna chlapi sypou se a zdrhaj do dálky

a voheň hučí salónem a bouchaj kořalky

tři dny a čtyři noci požár tuhle knajpu žral

a do posledka šílenej hráč na kytaru hrál

Byl to Bak

Kdo pořádně nás poslouchal, ten už se nediví

že tenkrát vohněm skončilo to hraní strašlivý

ten ví, že hráči šílený neutečou trestu

a když už chci hrát trsátkem, tak jenom z azbestu