Kohout

Krajina zvedá hlavu, ohýbá ztuhlý klouby.

Tiše vzdychá námahou od někud z hloubi.

Na dvorku podřízli kohouta, jeho duši hodili do kouta.

Na dvorku podřízli kohouta, do hlíny kape krev.

Na dvorku podřízli kohouta, jeho duši hodili do kouta.

Na dvorku podřízli kohouta, do hlíny kape krev.

Z krvavý hlíny dere se kvítí, jsou ho plný stráně.

Z roklí a děr hadi a štíři, na nebi krouží káně.

Cosi tu syčí, kleje a vzdychá, rovná kosti, nepospíchá.

Cosi tu syčí, kleje a vzdychá, do hlíny kape krev.

Cosi tu syčí, kleje a vzdychá, rovná kosti, nepospíchá.

Cosi tu syčí, kleje a vzdychá, do hlíny kape krev.

Ná nana na nana ná na

Ná na nana naj

Ná nana na nana ná na

Ná na nana naj...

V kořenech cítím pnutí, až do jádra Země.

Ve škarpách se cosi hýbe, teď se to hnulo i ve mně.

Z děr a puklin jaro leze, zívne si, rozreje meze.

Z děr a puklin jaro leze, do hlíny kape krev.

Z děr a puklin jaro leze, zívne si, rozreje meze.

Z děr a puklin jaro leze, do hlíny kape krev.

A velká voda břehy bere, očistná kúra střev.

Protáhne se pod vrátky a zařve jako lev.

Nevěším se na opasku, ještě je čas pro naši lásku.

Nevěším se na opasku, do hlíny kape krev.

Nevěším se na opasku, ještě je čas pro naši lásku.

Nevěším se na opasku, do hlíny kape krev.

Ná nana na nana ná na

Ná na nana naj

Ná nana na nana ná na

Ná na nana naj...