Mezi kopci

Do kopců už dorazila tma

A tiše sedá na ramena bloumajících v dešti

Sedá na ramena, vklouzne pod košili

Navždy poznamená oči těch co zabloudili

Ale tma není to co nás tíží co srdce bolí

Kolik už z lásky bylo umírání

A kolik ohňů ze šílenství plálo

Ohňů na hranici, očí kalných mocí,

krve ve světnicích, po bezesných nocích

Ale krev není to co nás tíží co srdce bolí

Cítíš to chvění na rozhraní

Světla a tmy kde stojíme samy

Bez pomoci nazí jak sebevrazi

Co skokem do propasti prosí o milost

Jsme utkáni z hvězdných mlhovin

Na velké činy prý příliš křehcí

Tak kde jsme se tu vzali

Dobrotivý nebe ty víš co nás pálí

Ty víš co nás zebe

Ty víš co nás tíží

Co srdce bolí

Cítíš to chvění na rozhraní

Světla a tmy kde stojíme samy

Bez pomoci nazí jak sebevrazi

Co skokem do propasti prosí o milost