Rybář

Starej rybář loví v zátoce Vltavy

Lov ryb ho v podstatě už dávno nebaví

A tak vnadí, čeká a seká už jenom ze zvyku

Místo aby seděl v teple v hospodě

Zebou ho nohy jak teče mu do lodě

Pro pár stříbrnejch šupin v děravým vezírku

Šedivá obloha nad ním i pod lodí

On staženej má žaludek že se sem nehodí

A vepsáno do tváře že se s rybama nepáře

A jak se čas zrychluje a stáčí k poledni

Ryby se stahují k loďce a kolem ní

Roztáčej vír až voda strhává loďku i s rybářem

Hej rybáři máš šupinu na tváři

A na kabátě zaschlou rybí krev

Hej rybáři po krvi jdou komáři

Zbav se ze dna lodě rybích střev

Zmatenej rybář s vesly zapolí

Funí a heká když v tom ho na prsou zabolí

Svaly mu ochably no bodejť by ne

Vždyť lovil vždycky jenom v sedě

A krůpěje potu mu vyrážej na čele

Když zaslechne píseň co zpívaj mu andělé

O tom že s úlovkem to dnes už vypadá bledě

A přízraky všech ryb co kdy vykostil

Roztáčej loď stále větší rychlostí

Až pozvolna opouští hladinu Vltavy

A krouživým pohybem loď stoupá vzhůru

Nad šedý mraky až kamsi do azuru

A na hladinu padaj věci z rybářský výbavy

Hej rybáři máš šupinu na tváři

A na kabátě zaschlou rybí krev

Hej rybáři po krvi jdou komáři

Zbav se ze dna lodě rybích střev

Hej rybáři je konec vzdej to a pruty zahoď

Život nelze, nelze vyhrát, bez lásky

Hej rybáři vzhůru stoupá tvoje loď

Na cestu poslední ti mávaj rybí ocásky

A když se rybář zbavil šupiny ve tváři

A ze svých rukou smyl rybí krev

Zůstal po něm jenom splávek na šedivym nebi

Zůstal po něm jenom splávek na šedivym nebi