Vrány

Kolik černejch vran ještě nebe unese

Koli laní s kulkou v těle běhá po lese

Kolik tažnejch koní do krve dřou postroje

Kolik duší nenalézá cestu pokoje.

Kolik tažnejch koní do krve dřou postroje

Kolik duší nenalézá cestu pokoje.

Kolikrát jsem svoji milou klamal v objetí

Kolikrát jsem pro hlouposti křičel na děti

Kolikrát se člověk na sví cestě promění

Kolikrát se láska změní v těžké kamení

Kolikrát se člověk na sví cestě promění

Kolikrát se láska změní v těžké kamení

Na obloze krouží hejno, vyplašenejch vran

Po výstřelu rozletí se, do světovejch stran

Do hejna je spojí opět strach o přežití

V tom se vrány neliší od nás od lidí

Do hejna je spojí opět strach o přežití

V tom se vrány neliší od nás od lidí

Kdo ví co se odehrává v hloubi vesmíru

Zdali pak je život lidem šitej na míru

Kdo ví proč si přinášíme z jiných životů

Rány v srdci, bolest, touhu, strach a samotu

Kdo ví proč si přinášíme z jiných životů

Rány v srdci, bolest, touhu, strach a samotu

Zdali pak je ještě možný, spolu v pravdě žít

Z prachu cesty pozvednout, zašlapanej štít

Zdali pak tě mohu žádat o odpuštění

Zdali pak mi ještě usneš na mém rameni

Zdali pak tě mohu žádat o odpuštění

Zdali pak mi ještě usneš na mém rameni