A chce se žít!

Měl takový strach ze života,

že celý život z bytu nevycházel.

V práci pracoval a mlčel

a tak ani nikdy nikomu nescházel.

Cestou ze zaměstnání nakoupil tašku jídla.

Večery trávil potmě u okna v panelákovém domě.

A díval se ven na chodící postavy a postavičky. Poslouchal zvuky výtahu.

A přesně v deset vždycky sfoukl svíčky.

A v noci snil o životě,

po kterém ve skutečnosti tak toužil.

A všechno, co za něco stálo,

jenom sám ve snu a v noci prožil.

Tisíce příběhů,

které měly nahradit ten jediný skutečný.

Ale život nelze utajit,

nacpat do skříně pod oblečení,

nebo v umyvadle utopit.

Ref: Když se večer smráká

a do duše se vkrádá zmatek a neklid a stesk.

A když srdce za žebrovím náhle nemá

dosti místa a zdá se,

že už podivnějšího světa,

než je tento, nemůže být.

Tak potom kalné vody rozežene vlna čistá

a chce se žít.

A tak se jednoho dne z práce

vydal opačným směrem, nevěděl ještě přesně kam,

to se v něm pral jih se severem.

Ale nakročené kroky už nešlo nijak zastavit.

Okoralé srdce a žíznivé rty

už chtěly konečně promluvit.

A tak si myslím,

že nikdy není pozdě.

Vždycky se dá skočit do vln,

spálit záchranné lodě.

Vždycky se dá život zachránit

a zapomenout na všech

devadesát devět poloh při onanování.

Naposledy jsem ho viděl stát

s nějakou holkou u kina.

Tak milou, tak hezkou,

že by Vás to samotný začalo zajímat.

A možná by Vám bylo stejně j

ako mně jasný mnohem líp,

že život nelze utajit,

nacpat do skříně pod oblečení,

nebo v umyvadle utopit.

Ref: Když se večer smráká

a do duše se vkrádá zmatek a neklid a stesk.

A když srdce za žebrovím náhle nemá

dosti místa a zdá se,

že už podivnějšího světa,

než je tento, nemůže být.

Tak potom kalné vody rozežene vlna čistá

a chce se žít ...

Když se večer smráká

a do duše se vkrádá zmatek a neklid a stesk.

A když srdce za žebrovím náhle nemá

dosti místa a zdá se,

že už podivnějšího světa,

než je tento, nemůže být.

Tak potom kalné vody rozežene vlna čistá

a chce se žít.