Dveře do pokoje

dveře do pokoje

nikdo už nepřijde

večeče na stole

vteřina bez konce

už se bavím jen se svojí stolní lampou

posledním zdrojem světla, je žhavá jako já

už se směju jen když vedem těžké bitvy

společně s otvírákem skrze rez zuby se zubí

skřípe to, skřípe to

jako když se směju já na stěně hodiny

dávno čas neměří světlo nebo tma

na tom už nezáleží na stěně hodiny

dávno čas neměří světlo nebo tma

na tom už nezáleží už se toulám jen

ve svojí hlavě nebo jen tak pokojem

už se vracím jen do svojí hlavy

nebo jen tak ...

dveře do pokoje jsou otevřené dokořán

nikdo už nepřijde nezbude než usnout sám

večeře na stole za chvíli bude studená

vteřina bez konce ... za oknem vesmír

v těle se duše rozpíná