Maličká velryba

Maličká velryba dlouho u dna žila, na hladinu zapomněla

Že sedět u dna, to jí sedí, pořád si jen namlouvala

A chladný proud jí hladil boky celý dlouhý promrzlý roky –

ani o tom nevěděla

A když se nocí mihl kousek světla, tak se toho sama lekla

Nad severním mořem jižní hvězda svítí!

Moje milá, vem mě s sebou, musíme už jíti!

Se nadechnout, se nadechnout, se nadechnout!

A po hladině jen tak, jen tak, jen tak plout!

Jedině jedině na mořský hladině plout!

Jedině jedině na mořský hladině plout!

Jedině jedině na mořský hladině, říkal jí krab poustevník

Jedině jedině na mořský hladině a všechno ostatní je

pouze cesta k ní

Maličká velryba dlouho u dna žila na hladinu zapomněla

Maličká velryba dlouho u dna žila a pak se rozvzpomněla!

Nad severním mořem jižní hvězda svítí!

Moje milá, vem mě s sebou, musíme už jíti!

Se nadechnout, se nadechnout, se nadechnout!

A po hladině jen tak, jen tak, jen tak plout!

Jedině jedině na mořský hladině plout! 4×