Na brigádě

jel jsem autobusem z práce domů

byly teprv tři a byla skoro tma

voda se valila po rozmazaných místech autobusu

a byly teprv tři

zapad jsem někam do kavárny

schovat se před deštěm a zimou

aspoň chvilku se ohřát aspoň chvilku se schovat

a tam jsem seděl celý mokrý

co bylo dál už nevím

už je to dávno mladá paní

co bude dál to už nikdo neví neví

neměl jsem kde spát a tak jsem nespal

o další dobré zprávy fakt už jsem nestál

okolo se řítil svět šílený a nesmyslný

až do hloubi parku šplíchaly jeho vlny

včera rváči dneska sráči

čistokrevní malíři jsou každodenní natěrači

hodiny vteřiny důmyslné pasti

studené peřiny budem se třásti

ve sněhu roků ztratil jsem stopu

jako hloupé děcko kolem sebe kopu

snažil jsem se zastavit čas

a našel jsem jen v čaji vlas

jen furt se bojím abych všechno stihnul

a stejně nakonec se jenom mihnu

kdysi jsem byl plamen a teď je se mnou ámen

už je to dávno mladá paní

co bude dál to už nikdo neví neví