Nejvíc se Klára těší na neděli

nejvíc se Klára těší na neděli,

zůstane s knížkou celý den v posteli

a otevřeným oknem vane léto dovnitř

jsou vidět vršky stromů a nebe

a vítr, si pohrává se záclonou

a vítr si pohrává se záclonou

nejvíc jsem se vždycky těšil na Kláru,

tvářila se vážně a mluvila pomalu

a zbyla po ní knížka v rozestlaný posteli

skrz nebe a vršky stromů až dolů

a vítr ...

prej není nutný vyhrát

prej se stačí zúčastnit

jenomže každej by chtěl vyhrát

a nikdo se nechce zúčastnit

a nikdo se nechce zúčastnit

já chci být oázou a jsem jen protézou,

chci být mořem a jsem jenom studnou,

spuštěnou oponou, špinavou záclonou

bez slávy staženou a dělám že vim

a nevim a nevim a nevim a nevim a nevim a nevim a nevim

a vítr ...

nejvíc se vždycky těším na neděli

zústanu s knížkou celý den v posteli

a otevřeným oknem vane léto dovnitř

jsou vidět vršky stromů a nebe