Splynul

capo II

Splynul na chvíli s davem

a teď se snaží odejít zadem

a najít nějaké místo

kde by snad bylo čisto.

Uprostřed takzvaného kypícího života

opouští ho pozvolna poslední jistota,

všichni se tváří mile,

jsou to pro něho těžké chvíle.

Tak se taky tak tváří

lampióny do noci září,

ve frontě na poště se složenkou v ruce,

je mu už jasné, že není kam utéct.

A večer, když sedí v kině

s její rukou ve svém klíně

nemyslí najednou na nic

tuhle chvíli by nevyměnil za nic.