Třetí tajemství

Můj otec mi kdysi vyprávěl

Jak seděl v trávě na louce plné květin a včel

Po cestě z práce nad starou železniční tratí

Několik dní před tím, než se ztratil

U kuchyňského stolu jsme spolu seděli

Oba tak trochu nad věcí, oba trochu v prdeli

On už byl skoro na konci, já teprv v půlce

Za okny svítilo prosincové slunce

Tak jsem seděl u cesty, po který jsem tisíckrát šel

Koukal se do nebe a nic nevěděl

Bylo mi jako bych tudy snad poprvé šel

To je tak všechno, co jsem ti říct chtěl