Slyším zvony znít

1. V smutku zlém můj svět se ztrácí,

cesta hříchem vroubená,

nevím sám, co přijde ráno,

a nevím, dál co stát se má.

R: Já poslouchám, já poslouchám,

už zvony zvoní, zvony zvoní,

přátelé, přátelé mě vzhůru zvou,

Emi

já poslouchám, já poslouchám,

andělé pějí, andělé pějí

za tou bránou, bránou nebeskou.

2. Náhle Pán můj už mě volá,

říká: můj tě čeká dům,

zrána své smyj navždy hříchy

a vykroč vzhůru k nebesům.

R:

3. Stoupám výš, kde Pán mě čeká,

jen on zná tu mou pouť dál,

píseň zní, kterou mu zpívám,

jak sen můj, co dřív se zdál.

R: Já poslouchám, já poslouchám,

už zvony zvoní, zvony zvoní,

přátelé, přátelé mě vzhůru zvou,

já poslouchám, já poslouchám,

své písně pějí, písně pějí

za tou bránou, bránou nebeskou,

tou dál mě zvou ...