Jsi můj pán

Jak vzácný dar

mi byl dán

Dar přízně tvé.

Jsi můj pán.

Co dám ti já ?

Jen úzkost mám.

Mě soudit smíš,

jsi můj pán.

Jen blízkost svou

mi dál přej.

Prý nebyl ráj !

Já znám jej !

V tvém náručí

se skví ten lán,

ty vládneš jím,

jsi můj pán.

Stůňu z tvých věčných odchodů...

Kam zas šels ? Kam a z jakých důvodů ?

Odpusť mým hrozným představám,

při kterých i dýchat přestávám.

Pokaždé, když se mi vracíš,

procitám,

jsem v bezpečí,

pochybnost i stesky jsou ty tam,

oči tvé mě přesvědčí.

Mým dnům, jak jdou,

jsi dal řád.

Čím jsem ti já,

chci dál znát.

Mnou nespoután,

mnou milován...

Buď vůle tvá ! Jsi můj pán !