Pomatená

Každý ráno ptákům jídlo hází

Tichou píseň šeptá do dlaní

Nezná víc, jen jednu krátkou frázi

Chutná tak krásně tvý líbání

V očích prázdno, plášť je samá díra

Už ji dávno láska nebolí

Krást se může, myslí si, tak sbírá

Dál trny z růží a blábolí

Bůh do dětství zas ji vrátil

Spláchnul tak z víček pláč

Ví, že se k ní nenavrátí

Kluk, co jí líbal tvář

Nezná závist, neví co je pýcha

Má svý křídla, smích a svítání

Dál jde ránem, oknům na skla dýchá

Pak prstem svým kreslí líbání

Pak prstem svým kreslí líbání

Bůh do dětství zas ji vrátil

Spláchnul tak z víček pláč

Ví, že se k ní nenavrátí

Kluk, co jí líbal tvář

Co tak krásně líbal jí tvář

Pryč jsou šrámy, kříž, co tolik tížil

O svý místo blázen neprosí

Duše zpátky k dětskejm snům se blíží

Na trávě dál s ptáky klábosí

Hladí jim křídla a klábosí

Na trávě dál s ptáky klábosí

Hladí jim křídla a klábosí

Na trávě dál s ptáky klábosí