Vzpomínáme

Už odcházím z Blacku dneska jsem se neožral

V tom nahoře ve dveřích rozkročený člověk stál

Měl ošoupané kalhoty a vousy ježaté

A uvázaný šátek na hlavě plešaté

Okované boty a bunda kožená

Čerstvě vyvržená šavle u nohou složená

Zloba z něho sálala a mě se tajil dech

S rukama v bok sestupoval dolů po schodech

Poslední člověk v Blacku dýško na stůl dal

Pryč ve strachu zdrhal ani nepoděkoval

Ta temná postava je asi pěkná potvora

V tom poznal jsem že hledí do tváře Krutora

Obráceně kříže do tmy zářící

A černý šátek s lebkama na holé palici

Hrdlo se mi svírá je tak těžké věřit tom

Žes tímhle chlapem v hospě už se nedostanu domů

Hej, hej holohlavý impotent

Hej, hej holohlavý impotent

Pak poroučel piva vždycky cechem zamával

V tom fofru se Paigino u výčepu potkával

Za chvíli jsem nejméně o tunu těžší byl

Tolik chlastu v životě snad ani Bigboss nevypil

Ta postavička je snad ňákým kouzlem prokletá

Kde koho umí chlastem zprovodit se světa

Už ani chodit neumí už jen tak vrávorá

Tak zdrhej pryč už nemáš čas začíná doba Krutora

Hej, hej holohlavý impotent

Hej, hej holohlavý impotent

Hej, hej holohlavý hej, hej holohlavý impotent

Hej, hej holohlavý hej, hej holohlavý impotent