Hlava pomatená

Byla noc a teď mi náhle svítá

kdes tak dlouho byl a prý tady mě máš

smůlu mám nebo máš těžko říct tak tě tedy vítám

a až zas odejdeš nezapomeň vrátit klíč

Byl jsi tu chvíli tam já zůstala jsem sama

ke slovu samota marně hledám rým

všeho prý do času říkají pomalu si přivykám

na smutek prázdných rán když se probouzím

RF: A tak jdu dál kolem lhostejných co si nevšimnou až to zamrazí

jejich tváře nevnímám tváře které tvoří stín

Hlava pomatená která neví kam jít

hlava popletená co si plete pláč a smích

bude asi má hlava ztřeštěná

Hlava pomatená která neví kam jít

hlava popletená co si plete žár a sníh

k čemu ten tvůj splín když dávno víme svý

Už jsi snad všechno řek měj se fajn

a smiř se s tím

že dnes tvým krásným lžím těžko uvěřím

Nač si lhát vzpomínat je to pryč

krev ve spáncích buší

a ticho přerývají jen padající slzy