Když se dívám

Když se dívám z okna myšlenkám křídla narostou

a já uvěřím že se dobré časy vrátí

stojím na kolejích které slepě končí s tmou

nebeský taxík zase prásknul do opratí

R: Zase uvěřím sladkým lžím

a bláznům co stírají můj stín

zase budu si hrát s holkou nadějí

než u pangejtu budu sám stát a samotou řvát

Když se dívám z okna ani déšť mi nevadí

chytám druhý dech chytám vodu do dlaní

a volnost uzavřená uvnitř v nás pak vyletí

kolik málo stačí k mému vítezství

R: Kolik proher dál je kolem nás

a koho z nás to vlastně zajímá

kolik zlomených srdcí a prasklých váz

tu končí na smetišti krás aby je vítr smáz

Když se dívám z okna ležím na polštáři snů

a všechno naivní a dětské ve mně zvoní

okno je nadějí mezi šedí malých dnů

které mě svírají a jako měkký kámen drolí

R: Nechci být písek nechci být prach

který vítr kam chce odnáší

když probouzím se tak mívám strach

že ten kámen tvrdý kámen už nejsem co býval dřív.