Májové touhy

Když v májovém slunci zamrzlé touhy roztají

chtěla by blízko na dosah touze tvé stát

ač láskou hoří v tvém srdci maliny nezrají

pevná zem pod nohou led co začíná tát

Slunce jež blýská se v čepeli nože se odráží

a ostří proniká srdcem a vytéká láva

vlak co ji vezl nenašel to správné nádraží

v doteku pohledu zkrocená je šelma dravá

RF: Proč ruka krátká a pět prstů k chycení nestačí

kluzký jak úhoř se vysmekáš z hladové dlaně

ač hlady klopýtáš toužíš po kořisti jinačí

a myška uniká pohledům lovící saně

Proč smutek v očích tak věrně tvé myšlenky provází

ač smíchem uhasí pláč co štěstí ti skýtá

za kliku bere věří že pancířem prorazí

zkusit to musí ač ví že odejde zbitá

Co nutí blázny rukama máchat a chtít se vznést

polapit ptáčka který jim v oblacích mizí

stojí na rozcestí dlážděných silnic a špatných cest

kus tvého srdce by měnila za zlato ryzí