Pandořina skříňka

Šedé jsou zápisky mých snářů, strádám

Vybledlé střípky pravd i lhářů skládám

A večery se zdaj jako by nebyly už zítřky

Převozníci už o mince si říkaj

Naděje utíká ze dna Pandořiny skříňky

A od kštice až po paty mě svlíkaj

Už víš, kam se vítr stáčí

Tak mý plachty v krvi smáčíš

Už znáš vše, co se mi příčí

Tak mě pomalu ničíš

Slunce mé za horizontem leží, bloumá

Nad Olympem snad bohové ho střeží, doufám

Čas můj neutíká, ale běží přímo sprintem

A Hádes čeká se psem u dveří

Život můj protýká bezvýchodným labyrintem

Stopky u nebeský brány mi změří

Že víš, kam se vítr stáčí

Tak mý plachty v krvi smáčíš

Už znáš vše, co se mi příčí

Tak mě pomalu ničíš

Už víš, kam se vítr stáčí

Tak mý plachty v krvi smáčíš

Už znáš vše, co se mi příčí

Tak mě pomalu ničíš