Ruce v otěžích

Hrej mi dál

černobílým fotkám odpouštím

když scházíš mi, scházím ti

vím, jsi tam

kde papírovým drakům závidím

když toužím

zmást čas náš na pár chvil

Stále cítím své ruce v otěžích

že můj kůň může ještě dál

že poběží

Stále cítím své ruce v otěžích

že můj kůň může ještě dál

že poběží

Dávno znám

ty strašáky, co obrátí se v prach

Když držíš mě, držím tě

chcem se ptát

ale hlavně nedat prostor výčitkám

Když toužím, zmást čas náš

Na chvíli

Stále cítím své ruce v otěžích

že můj kůň může ještě dál

že poběží

Stále cítím své ruce v otěžích

že můj kůň může ještě dál

že poběží

Do údolí

Do údolí co znám

Kde síly mu zvadnou

ho připoutám

Stále cítím své ruce v otěžích

že můj kůň může ještě dál

že poběží

Stále cítím své ruce v otěžích

že můj kůň může ještě dál

že poběží

Do údolí

Do údolí co znám

Kde síly mu zvadnou

ho připoutám