Albatros

Hmi

1. Totemy malovaný se sovími křídly

a stopou z vlčích drápů

a křeslo pro šerifa, to pro jeho vážnost,

když se zasedá,

Emi

a hlína bez trávy a z blízký skály kámen,

Hmi

co v kruhu oheň chrání,

lampičky na chatách, když prší a je ti smutno,

Hmi

abys' viděl, kam se dát.

2. Všude dobří lidé žijí,

ale na osadách dobro je jak zákon,

i když, jako všechno na hodnotách ztrácí,

i dobro odřenej má hřbet,

to jak se unavení lidé v pátek

zpátky na osady vrací

a ještě chvíli trvá, než si zvyknou,

že vyměnili svět.

3. A starý tepláky a konzervy a košile

a kytary a lásky

a písničky, co neztratily nikdy

moudrost ani klid,

[: chraňte tu nádheru, vy romantičtí blázní,

už pro to věčný mládí,

ten, kdo si umí hrát, ten stárnout nemá čas,

a kdo by nechtěl žít? :]