Cizinec

1. Za vesnici stával,

tam kde dobytek se pas

nikdy s nikým nemluvil,

Hmi

nikdo neznal jeho hlas

vždy zůstal jenom na chvíli

a důstojnou měl tvář

často jen tak prošel polem,

jako dobrý hospodář

a nikdo neví, odkud se tu vzal.

R: Byla vám to záhadná věc

že kdykoliv se objevil

ten divný cizinec

jako by nám tím chtěl něco říct

2. Když viděli ho poprvé,

držel v rukou meč a štít

prý za blázna ho měli,

ale nechali ho být

a do týdne se vojna zvedla

bůhví proč a zač

jen rychle prošla krajem,

v patách za ní křik a pláč

a nikdo neví, kde se ten muž vzal.

3. Když jednou přišlo sucho

nejhorší za sto let

on objevil se znova,

prošel ke studni a zpět

pak se v noci spustil liják,

blesky bily tam a sem

a přitom hvězdy zářily

na nebi bezmračném

a nikdo neví kde se ten déšť vzal.

4. Už dávno se tu neválčí

a úrody je dost

čas na práci i na lásku

a důvod pro vděčnost

to cizinec když před léty

se zjevil naposled

prý na tváři měl úsměv

a v ruce bílý květ

A pak už víckrát nevrátil se zpět.

5. Když mně to děda vyprávěl,

tak zrovna kvetl vřes

a já si vzpomněl na dětství,

vidím to jako dnes

Jako kluk jsem potkal lovce,

nesl přes rameno síť

pak i já svou první rybu chyt´.

6. A pak jsem jednou za bratrem

až do Dublinu jel

já na nedělní mši s ním

tehdy do kostela šel

Tam na zdi visel obraz,

měl už oprýskaný rám

ten muž co se z něj díval,

to byl svatý Patrik sám

a já najednou věděl, že ho znám.

A já najednou věděl, že ho znám.