Franky Dlouhán

1. Kolik je smutného, když mraky černé jdou

lidem nad hlavou, smutnou dálavou,

já slyšel příběh, který velkou pravdu měl,

za čas odletěl, každý zapomněl.

R: Měl kapsu prázdnou Frankie Dlouhán,

po Státech toulal se jen sám,

a že byl veselej, tak každej měl ho rád.

tam ruce k dílu mlčky přiloží a zase jede dál,

a každý, kdo s ním chvilku byl,

tak dlouho se pak smál.

2. Tam, kde byl pláč, tam Frankie hezkou píseň měl,

slzy neměl rád, chtěl se jenom smát.

A když pak večer ranče tiše usínaj,

Frankův zpěv jde dál, nocí s písní dál.

R:

3. Tak Frankieho vám jednou našli, přestal žít,

jeho srdce spí, tiše, smutně spí.

Bůhví jak, za co, tenhle smíšek konec měl,

farář píseň pěl, umíráček zněl.

R:bmp:125 4/4