Okno

1. Svírám chvil krásný déšť,

lež lásko má, ještě chvíli lež,

až se vzbudím, až přijde den

ne už nebudem, hmmm.

2. V konci sil je minulá noc,

o pomoc volám stříbro ztracenejch hvězd,

cesty nejsou, když po nich nemá kdo jít

a my už nebudem, hmmm.

R: Stoupnem si k oknu, aby proudící dav

měl možnost vynést nás až na pranýř k nim.

Ať řeknou nám co nesmíme.

3. Že jsem neslíbil, neslíbil nic

a že až přetékáme, jak moc se chcem

a že do dne vejdem bezbranní tak,

tak jako ptáci, hmmm.

R: 2x