Vagóny

1. Na to moje zpívání stačí jenom když mám velkou chuť

mínus první podání poslouchej a na chvíli se vzbuď

u stánkú se tráva už normálně s tiskem všude prodává

jestli my jsme nespali a zatím čas šel rychle za náma.

2. Na to tvoje zpívání za ta všechna léta jsem si zvyk

upřímný a naivní, sem-tam ňáká šmíra, ňákej vzlyk

kočovnej si herec múj, kapesník si otřu ze tvejch slov

nikdy se jich nezbavím, ve mně jsou jak černý slzy, věř.

R: Víš co? Pojedeme ještě dál zase jednou rozezpívat sál,

jako v dobách před léty, kdy nás auťák za písničkou hnal,

Možná je to tisíc let, možná v kloubech asi bolí nás,

čert vem ňáký starosti, budem zpívat dokud máme hlas.

3. Až nás pán Búh nakloní, po každým se jednou slehne svět

písničky tu zústanou, ty nás budou na zem vracet zpět

z nebeskýho vagónu mávat budem kam nás osud sved

ještě hoří ze dřeva uhlík co si z táboráku zved.

R: 2x