Dřív než tóny doznějí

Hrál kdosi na hoboj

Ten tón nádherně zní

A kdo má v duši své nepokoj

V té chvíli rozumí

Stál a tiše poslouchal

Bál se odejít

Jakoby zvon v srdci mu rozhoupá

A dá na poplach bít

Dřív než tóny doznějí

o něco dřív než půjdem spát

Poznává že má jen naději

Kdo srdcem naslouchá