Kdosi pro mě říkal

Kdosi pro mě říkal, jsi šípek i trn na keři,

zkusím tě utrhnout, pak vypít k večeři,

kdosi pro mě říkal, jsi vějíř a já horký vzduch,

roztanči prsty jen tak, nazdařbůh.

Ref1:Pak zabloudil v mlze, když hledal můj cit,

já odsekla drze: "Tak veď mě, chci jít!

Snad víš, co je ve mně a co bude v nás."

Jsou pryč hloupé otázky, pryč je ten hlas.

Kdosi pro mě říkal, jsi Měsíc a já Velký vůz,

až přijde čas úplňku, tak nasednout si zkus.

Kdosi pro mě říkal, jsi loutna a já umím hrát,

jednou tě naladím, než půjdu spát.

Ref2: Když zmokly mi šaty, dal na kamna hřát

čaj z peprné máty, tu vůni měl rád,

a do hrnku přidal svůj slzavý smích,

ach, co je to platné, ten zvuk dávno ztich.

Kdosi pro mě říkal, jsi dítě a neumíš číst,

do snáře vkládáš si můj javorový list.

Kdosi pro mě říkal, jsem akord a ty nechceš znít,

stačí jen z klavíru tón vykouzlit.

Ref3: Pak vytáhl z rukávu poslední z es,

chtěl říct, že zná rybník a za ním i les

a že láska hřeje i tam v jehličí,

až objevím, kde je, tak past nalíčím.

Ref4: Vždyť život je valčík, ten netančíš sám,

tu pravdu jsem prožila, tu pravdu mám.

Teď budím se brzy, už nemůžu spát,

jen z rádia hlásí, že kdesi je hlad.

Kdosi pro mě říkal, jsem Golem a ty jsi můj šém,

a uvěřil jistě, že jsem, jaká jsem.

Kdosi pro mě říkal