Maják

1. Čím dál víc je někde v nás,

čím dál víc nás proniká,

že jednou prolomí se hráz

samých frází, maják naděje až zabliká.

2. Schází nám poctivej prám,

ztrácí vítr z plachtoví,

jak starej Bludnej Holanďan

stále čekám, na otázky kdo mi odpoví.

R: Kde je síla lidí,

kde je víra v nás,

kolikrát pravdou zbití

nastavíme ještě druhou tvář?

3. Každý má svou malou loď,

svoji vlajku vztyčenou,

a každý z nás je lodivod,

který nemá v žádných mapách cestu značenou.

R:

4. Možná, že se potkají,

až nový vítr začne vát,

k otázkám, co se šeptají,

na týhle lodi odpovědi dávno budem znát.

R: Kde je síla lidí,

kde je víra v nás,

kde je víra lidí,

kde je síla v nás?