Praštěná láska

1. Mám z tebe hlavu jako klícku pro ptáčky

a věř mi, jsou to muka,

a když se na čas ptávám kukačky,

tak mlčí, nezakuká.

2. Mám z tebe hlavu jako kouli skleněnou,

že unesu jí stěží,

a když se k tobě, lásko, nakloním,

tak mi v tý hlavě smutně a tichounce sněží.

R: Má praštěná lásko, půjdeme spát,

večer už přichází z polí,

budeš zas celou noc nádherně lhát,

potom za svítání hlava mě bolí.

Řeči máš krásný a slibů jezero,

sám věříš vlastnímu lhaní,

stejně tě ráda moc poslouchám, mizero,

Amaj7 C7

k ránu, když mluvíš ze spaní.

3. Mám z tebe hlavu jako vázu hliněnou

a s prasklinou jak nitka,

až skončí tvoje věčný toulání,

možná zas ve váze rozkvete barevná kytka.

4.=1.

R: