Vzpomínky

S vlídnou t v á ř í vzpomínky vrací se k nám

Do okna padá mi stín sluneční lampion shas´

Vínem si naředím splín poslouchám vzpomínek hlas

Byl to tak plíživý pád zrádný jak rozmoklý jíl

Na pevné zemi zas stát vzalo mi tehdy dost sil

Mlhavě vidím ten film v něm byla jsi za hvězdu hvězd

Všechno to byl jenom dým z prázdných a velikých gest

Byl to tak nádherný bál girlandy světel a třpyt

Kde palác z křišťálu stál zůstal však jen prázdný byt

Asi jsme čekali víc než nám byl ochoten dát

Život ten podivný strýc co s osudem o vše chce hrát

Zapomnění to je dar zmizela úzkost a strach

Zbylo jen dopisů pár na které usedá prach