Konecna

U cesty stál dřív měl lásky jak na příděl

Proč ho nikdo nechce svézt to vůbec nevěděl

A z domu který už dost starý vypadá

Na něj padaj zrnka písku do kapes je ukládá.

Z posledních sil ještě jednou zamával

V tom mu člověk zastavil co vůz divný ovládal

Zlaté znamení nad černou kapotou

A za pár písku zrnek vzal jej cestou

Prachem zavátou

Prosím kdybyste mě vzal kde nemusím se bát

Staré omítky co padá na chodník

Já ji totiž sám namíchal a pak jsem musel stát

A poslouchat co křičí domovník.

Konečná žádný dům tam nestojí

A rány bolavé se tam vůbec nehodí

Mléko pláče co je dávno rozlité

Tmavou přikrývkou všech časů

Je tam navždy zakryté

Prosím kdybyste mě vzal kde nemusím se bát

Staré omítky co padá na chodník

Já ji totiž sám namíchal a pak jsem musel stát

A poslouchat co křičí domovník.

Prosím kdybyste mě vzal kde nemusím se bát

Staré omítky co padá na chodník

Já ji totiž sám namíchal a pak jsem musel stát

A poslouchat co křičí domovník.