Střepy

Den se z nebe dívá dřív měl víc milých tváří

Dnes déšť z lidí zívá zítra mráz uloží stáři

Kde víc voní tráva kam skrýt se před bouří

Kde smích neustává hlas můj ztrací se v kouři

Přišel čas slabostí konec cest zdá se být blízko

Život plný všedností a ptáci lítaj tak nízko

I když pár zbylo jen rádců a známi se obrací zády

Svět je plný sebezrádců to je začátek zklamaných vlády

Přišel čas slabostí konec cest zdá se být blízko

Život plný všedností a ptáci lítaj tak nízko

Zpáteční vlak nečekej že by někdy zastavil

Není totiž výpravčího co by odzdravil

Střepy světa z bláta posbírám a vyrovnám

Do nových lepších obrazů kam se rád podívám

Kde víc voní tráva kde smích neustává

Kde den se z nebe dívá a večer se jako vždy stmívá