Ž 115 - Ne nás, Hospodine, ne nás

R: Ne nás, Hospodine, ne nás,

ale svoje jméno oslav

pro své milosrdenství a pro svou věrnost! (Aleluja!)

Proč by měli pronárody říkat:

Kde je ten jejich Bůh?

Náš Bůh je na nebesích

a všechno, co chce, koná.

Jejich modly jsou stříbro a zlato,

dílo lidských rukou.

Maji ústa a nemluví,

mají oči a nevidí,

mají uši a neslyší,

mají nosy a necítí,

Rukama nemohou hmatat,

nohama nemohou chodit,

z hrdla nevydají hlásku.

Jim jsou podobni ti, kdo je zhotovuji,

každý, kdo v ně doufá.

Izraeli, doufej v Hospodina,

je tvou pomocí a štítem.

Dome Aronův, doufej v Hospodina,

je tvou pomocí a štítem.

Vy, kdo se bojíte Hospodina, doufejte v Hospodina,

je vám pomoci a štítem.

Hospodin na nás pamatuje, on nám žehná:

žehná domu Izraele,

žehná domu Aronovu,

žehná těm, kteří se boji Hospodina,

jak malým, tak velkým.

Hospodin ať vás rozmnoží,

vás I vaše syny!

Jste Hospodinovi požehnaní;

on učinil nebesa i zemi.

Nebesa, ta patří Hospodinu,

zemi dal však lidem.

Mrtví nechválí už Hospodina,

nikdo z těch, kdo sestupují v říši ticha.

My však budeme Hospodinu dobrořečit

nyní i navěky.