Řezníkova žena

Řezníkova žena

Se každý večer maže husím sádlem

Řezník není doma a ona sedí nahá před zrcadlem

Tichoučce se usmívá a víčka se jí nervozitou chvějí

A Řezník sedí u piva a za chvilku se objeví ten její

Řezníkova žena

Otevírá dveře do lednice

Pro láhev vína a pro dvě prázdné sklenice od hořčice

Opatrně nalívá a za záclonou kouří cigaretu

A Řezník sedí u piva a Zahradník tam má být s ním, ale je ? tu s ní

A ruce mu voní po růžích

A je tu jen pro ni

Je šťastný

Že je s ní

Řezníkova žena

Už slyší jak se venku ve tmě probouzejí ptáci

Vedle chrápe Řezník a Zahradník se černou nocí za svou ženou vrací

A ona potichu se usmívá a potichu pak do polštáře brečí

A stejně potichoučku kouří i když ví, že ji ticho spíš zabíjí, než léčí

Řezníkova žena

Je unavená

Unavená