Jdou, léta jdou (Non, je ne regrette rien)

Jdou, léta jdou

jdou, trochu našedlá jsou

tady stál

z doků rváč

taxikář

s tváří neholenou

Zná zadní dvůr

zná Edith písně v G dur

bliká tmou

on to ví

vést ji smí

štěstím unavenou

Už mu zamával stín

dnes je bledá, chce spát

z pachů laciných vín

jde se k volantu hřát

To je troška mých snů

tady Edith a já

za pár nocí a dnů

zná víc než věda zná

Jdou, léta jdou

tvou duši na Olymp zvou

jsi můj pláč

kde jsem já

taxikář

s brzdou povolenou

Jdou, léta jdou

tvůj život, Edith, byl hrou

snad i já

snad i znám

její snář

život na kolenou