Vzdávám svůj dík (Still)

Smyl

déšť už dávno pláč

smyl

a já vím teď zač

vzdávám svůj dík

Smyl

tichá prokletí

smyl

a já vzápětí

vzdávám svůj dík

Nemohou být dva stejné deště

jako nemohou být dva stejní lidé.

Jeden přináší stěstí, druhý smutek,

jeden přináší duhu, druhý zaplaví kraj.

A někdy jako by nebe plakalo.

Nade mnou, nad tebou,

nad těmi, které znám,

nad těmi, které neznám,

ale spojuje nás jeden déšť.

A svým steskem jako by nebe

chtělo vykoupit můj.

Tobě, můj posvátný dešti,

tobě, má vyslyšená prosbo,

já vzdávám svůj dík.

Smyl

déšť už dávno pláč

smyl

a já vím teď zač

vzdávám svůj dík

Smyl

tichá prokletí

smyl

a já vzápětí

vzdávám svůj dík