Hvězda na vrbě

1. Kdo se večer hájem vrací, ten ať klopí zraky,

ať je nikdy neobrací k vrbě křivolaký,

jinak jeho oči zjistí, i když se to nezdá,

že na větvi kromě listí visí malá hvězda.

R: Viděli jsme jednou v lukách, plakat na tý vrbě kluka,

který pevně věřil tomu, že ji sundá z toho stromu.

Kdo o hvězdy jeví zájem, zem když večer chladne,

ať jde klidně přesto hájem, hvězda někdy spadne,

ať se pro ní rosou brodí a pak vrbu najde si

a pro ty, co kolem chodí, na tu větev zavěsí.

R: Viděli jsme jednou v lukách, plakat na tý vrbě kluka,

který pevně věřil tomu, že ji sundá z toho stromu