Jednou

Až si nás jednou nejvrchnější kritik zavolá.

Všechna slunce zblednou, já tam budu jenom sám.

Co jsi tady dělal v čase, který byl ode mě dán?

Čím jsi pomoh lidem, kdo tě vůbec zná?

Udělal jsi všechno podle psaných i nepsaných zákonů?

Anebo jsi patřil k těm co jenom závidí?

Život šel kolem, nebo jsi ho vzal do náručí?

Nechals tu něco co nás poučí?

R: Miloval jsem, je to síla. Zrazoval jsem, cit se vzpírá.

A přitom jsem zůstal člověčí.

Pracoval jsem, moje víra. Chyboval jsem nepopírám.

Nechtěl jsem být nikdy největší.

R: Miloval jsem, je to síla. Zrazoval jsem, cit se vzpírá.

A přitom jsem zůstal člověčí.

Pracoval jsem, moje víra. Chyboval jsem nepopírám.

Nechtěl jsem být nikdy největší.

Až si nás jednou nejvrchnější kritik zavolá.

Úsměvy vám zblednou každý tam budem sám.

Co po nás zbývá, jak to bývá nikdo netuší.

Každý svou vlastní slzu osuší...