Kánon

Světla potemní, zarachotí klíč

i dlouhý koncert končí lidé, jdou už pryč

odpadkový koš, plný něžných snů

bude němým svědkem chvíle až se ohlédnu

pojednou tou tmou, tou tmou nevinnou

co stále zní písní mou

Věřte nebo ne, cítím tíhnu slov

jak střechy mlýnů nese pevný silný krov

tolik moudrých vět měl bych zpívat dál

tolik jiných písní slýchá pouze prázdný sál

Zůstal jsem sám s kytarou

sám s písničkou prastarou

lásko má, tvé sny zvou

dál hraj dlouhý kánon pouhý tmou

Kánon zní, zpívám, zpívám s ním

kánon tvé touhy, kánon tvé touhy

struny větru dej, struny řece dej

struny lesu dej ať zní ráno kánonem, kánonem, kánonem, óóó...

Potlesk umlkne, ztichne foyeur

tak vědět co v nás klíčí co v nás uzraje

kolik zbylo not, kolik zbývá slok

rád bych vás teď pozval zpátk, hrál den, měsíc, rok

Zůstal jsem sám s kytarou

sám s písničkou prastarou

lásko má, tvé sny zvou

dál hraj dlouhý kánon pouhý tmou