Marathón

K úsměvu svoje ústa přinutíš

A ještě dlouho v zádech zní z bran volání

Sálavý vzduch je přímo k zalknutí

A přitom vůbec žádný stín tě nechrání

Brzy svým tepem náskok získáváš

Za každý metr platíš stále dráž

Moc dráž

Závaží vteřin tě už ohýbá

A přesto výhni dráhy sám ted° běžíš dál

Kde mají tvoje nohy sílu brát

Už vidět bílý nápis cíl sis párkrát přál

Cestu svou zrakem dávno nevnímáš

Jako stroj pádíš vpřed, co z toho máš

Kdy vzdáš

Závěr jsou chvíle plné bolestí

A její náruč stále víc tě spoutává

Závod prý často končí neštěstím

Už jenom kousek víry dál ti zůstává

Jako v snách běžíš metry poslední

Z bariér vstříc ti silný jásot zní

Ať zní